Napsal jsem nový text…
Potřeboval jsem něco ze sebe dostat.
Mám jej však s někým sdílet?
To není tak lehké poznat,
v hlavě si to potřebuji asi trochu nejdříve srovnat.
Strhující spád měly některé z nich,
literárně snad i úchvatné.
Co však bych skrze ně kolem sebe šířil?
Toť lepší bude trochu zvážit.
Tak bych tam některé z nich „prsknul“…!
Joj, to by byla úleva.
Co bych tím však kolem sebe šířil?
Brr… Spekulovat netřeba…
A tak si nechám zajít chuť,
mám je chvíli jen na papíře,
časem zloba či jiné podobné důvody vyšumí
a text napsaný pěkně od podlahy,
v momentě napsání snad mi i drahý,
už vlastně aktuální není…
Očistnou funkci vykonal,
a není zapotřebí již dál.
Jsem rád, že v návalu emocí
jsem jej neprezentoval,
pokušení odolal.
Co napíšu, po mně pak zůstane.
Co po mně zůstane,
na tom mi záleží.
Bude to má stopa,
kterou jsem tu zanechal.